Dávky státní sociální podpory - příspěvky

Dávky státní sociální podpory - příspěvky

Jedním ze způsobů, jakými se stát snaží pomáhat rodinám s dětmi, je poskytování příspěvků státní sociální podpory. Jedná se o různé dávky, na které mají rodiny nárok při splnění určitých podmínek.


Dávka státní sociální podpory

V minulé části jsme se zaměřili na tři dávky – porodné, přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. V této části se budeme věnovat zbylým čtyřem, které jsou méně známou součástí systému státní sociální podpory: pohřebné, dávky pěstounské péče, příspěvek na bydlení a sociální příplatek. Zjistíte za jakých podmínek na ně máte nárok, jaká je jejich výše či další podmínky vyplácení.

Dávky pěstounské péče

Dávky pěstounské péče mají přispět pěstounům na úhradu různých nákladů, které vznikají v souvislosti s výchovou dítěte svěřeného do jejich péče. Jedná se o čtyři dávky: příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Pobírání některých těchto dávek nevylučuje pobírání jiných. Základní podmínkou jejich výplaty je osobní péče pěstouna o dítě a pokud se o dítě starají manželé, má na dávky nárok jen jeden z nich. Dávky jsou to netestované, tzn. vznik nároku na jejich výplatu nezávisí na příjmu domácnosti.

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

Na příspěvek má právo dítě svěřené do pěstounské péče, přičemž tento příspěvek se vyplácí do zletilosti dítěte pěstounovi a poté samotnému nezaopatřenému dítěti (tzn. do jeho 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání). Jedná se o pravidelnou měsíční platbu, jejíž výše se stanovuje jako součin částky životního minima dítěte (viz. článek „Dávky státní sociální podpory“) a koeficientu 1,4. V případě, že jde o nezaopatřené dítě, vynásobí se životní minimum koeficientem 2,3.

Odměna pěstouna

Odměna pěstouna je dávka, jejíž účelem je poskytnout pěstounovi určité finanční prostředky k zajištění jeho životních potřeb. Nárok na tuto odměnu má pěstoun v případě, že pečuje o svěřené dítě, a to až do jeho zletilosti, případně až do 26 let (pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání). Tuto dávku dostává pěstoun každý měsíc a je stanovena ve výši životního minima pěstouna za každé dítě, které má svěřené do péče (tzn. 3 126 Kč * počet dětí). Podmínkou výplaty je však to, že o děti nepečuje v žádném ústavu či zařízení, ale v běžné domácnosti (v těchto případech by dostával odměnu jinou).

Příspěvek při převzetí dítěte

Tato dávka se snaží zmírnit zvýšenou finanční zátěž spojenou s převzetím dítěte do péče. Dalo by se říci, že je podobná dávce porodného. Na tento příspěvek má nárok pěstoun, který přebral svěřené dítě do péče. Jedná se o jednorázovou finanční výpomoc, jejíž výše se odvíjí od věku dítěte:

  • Do 6 let …………………....8 000 Kč
  • Od 6 do 15 let……….....9 000 Kč
  • Od 15 let do 18 let....10 000 Kč

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

Poslední dávkou pěstounské péče je příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Na ten má nárok pěstoun v případě, že pečuje alespoň o 4 děti. Příspěvek je primárně určen na zakoupení osobního motorového vozidla, ale lze z něj uhradit i náklady na nezbytnou celkovou opravu vozidla. Vozidlo však nesmí být používané pro výdělečnou činnost. Příspěvek se poskytuje ve výši 70 % pořizovací ceny auta (či prokázaných výdajů na opravy), maximálně však do 100 000 Kč. Lze jej poskytnou i předem v bezhotovostní formě, pak je však nutné doložit doklady potvrzující koupi vozidla, jinak by musel být příspěvek vrácen.

Pohřebné - kdy vzniká nárok na pohřebné

Další dávkou státní sociální podpory je pohřebné. Tato dávka je netestovaná (tzn. žádný příjem se neposuzuje) a v současnosti náleží osobě, která připravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, či rodiči nezaopatřeného dítěte. Nárok na ni vzniká dnem pohřbení a jedná se jednorázovou dávku ve výši 5 000 Kč. Pokud pohřeb organizuje více osob, náleží dávka jen jednomu, a to tomu, kdo nárok na ni uplatní jako první.

Příspěvek na bydlení - kdo má nárok na příspěvek na bydlení

Na příspěvek na bydlení mají nárok pouze osoby s trvalým pobytem na území ČR. Jedná se o dávku testovanou a nárok na ni má osoba:

  • jejíž náklady na bydlení jsou vyšší než 30 % (v Praze 35 %) příjmů domácnosti a zároveň
  • 30 % resp. 35 % příjmů nestačí k pokrytí normativních nákladů na bydlení

Náklady na bydlení

Náklady na bydlení jsou tvořené nájemným u nájemních bytů a dalšími náklady souvisejícími s užíváním bytů. U družstevních bytů a u bytů ve vlastnictví domácnosti se jedná o srovnatelné náklady, které se stanovují podle počtu osob žijících v domácnosti:

  • jedna osoba……………..……1 290 Kč
  • dvě osoby……………….…...1 765 Kč
  • tři osoby……………………....2 309 Kč
  • čtyři a více……………….…..2 784 Kč

Dále se k těmto nákladům přičítají náklady za vodné, stočné, energie, centrální vytápění, pevná paliva, odpady apod. Při uplatňování nároku na příspěvek se počítají průměrné náklady za předchozí čtvrtletí. Pokud tyto náklady budou vyšší než 30 % resp. 35 % příjmů, vzniká nárok na příspěvek. Jeho výše se však stanovuje až pomocí normativních nákladů.

Normativní náklady

Normativní náklady stanovuje zákon jako průměrné měsíční náklady podle počtu osob v domácnosti a velikosti obce. Stanovují se zvlášť pro nájemní byty a zvlášť pro družstevní a byty vlastníků:

  • bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy – měsíční náklady

Počet osob v rodině

Počet obyvatel obce

Praha

více než

100 000

50 000

až 99 999

10 000

až 49 999

do 9 999

1

5 877

4 816

4 597

4 309

4 016

2

8 489

7 037

6 738

6 344

5 943

3

11 638

9 739

9 348

8 832

8 309

4 a více

14 597

12 307

11 835

11 213

10 582

  • bydlení v bytech v družstevních bytech a bytech vlastníků

Počet osob v rodině

Počet obyvatel obce

Praha

více než

100 000

50 000

až 99 999

10 000

až 49 999

do 9 999

1

3 356

3 356

3 356

3 356

3 356

2

5 062

5 062

5 062

5 062

5 062

3

7 124

7 124

7 124

7 124

7 124

4 a více

9 078

9 078

9 078

9 078

9 078

Výše příspěvku se stanovuje jako rozdíl mezi 30 % resp. 35 % z příjmů a normativními náklady na bydlení. Vyplácí se pak ta část, o kterou náklady převýší dané příjmy.

Sociální příplatek - úhrada potřeb dětí u rodin s nižšími příjmy

Poslední dávkou je sociální příplatek, který je také dávkou testovanou. Nárok na ni má rodič, který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě (nesmí se jednat o péči v rámci pěstounství), a to v případě, že příjem rodiny nepřesahuje dvojnásobek životního minima rodiny. Příjem rodiny se stanovuje jako průměrný příjem za předchozí čtvrtletí. Příspěvek je primárně určen na úhradu potřeb dětí u rodin s nižšími příjmy a postup jeho výpočtu uvádí zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře v § 21 a § 22. Výše příspěvku se odvíjí od životního minima dítěte, jeho věku, jeho zdravotního stavu, zda má oba rodiče apod.


Sdílejte tento článek prostřednictvím sociálních sítí:

Diskuze a zkušenosti

Přidej komentář

Přidej komentář

Povinné položky