Daně - všeobecný přehled

Daně - všeobecný přehled

Česká republika má poměrně rozsáhlou daňovou soustavu. Mnohé daně se dotýkají všech obyvatel a vzhledem k tomu, že podstatná část výnosů z daní je příjmem státního rozpočtu, stávají se v době snižování deficitu veřejných rozpočtů aktuálním tématem.


Co jsou to daně

Daně jsou peněžní odvody do veřejných rozpočtů, jejichž účelem je získání peněžních prostředků k úhradě celospolečenských potřeb a jejichž platba je vynutitelná zákonem. Jedná se o nenávratné, neúčelové a neekvivalentní platby (za odvod daně nedostanete nic, co by bylo zaplacené dani ekvivalentní). Tyto platby se pravidelně opakují a jejich výše se vypočítá na základě přesně určené sazby.

Daňový poradce Praha - SP Audit.cz

Auditorská společnost SP Audit, s.r.o. byla založena v roce 1999, svoji činnost fakticky zahájila v roce 2000. Jedná se tedy o relativně mladou, přesto již stabilizovanou a současně velmi dynamickou firmu, která disponuje dostatečným množstvím vysoce kvalifikovaných odborníků s mnohaletou zkušeností v oboru.

Okruh jejich klientů se neustále rozšiřuje a v současné době zahrnuje řadu společností různého typu a velikosti, počínaje malými výrobně orientovanými podniky, přes společnosti podnikající v oboru služeb různého zaměření až po velké obchodní i výrobní společnosti, které patří ve svém oboru ke špičce v České republice. Společníky či akcionáři jejich klientů jsou v řadě případů zahraniční subjekty.

Daňová soustava v ČR

Daňovou soustavu tvoří souhrn všech daní (resp. zákonů, upravujících tyto daně), které jsou na daném území vybírány. V současné době tvoří daňovou soustavu České republiky platné právní předpisy upravující daně z příjmů fyzických a právnických osob, daň z nemovitosti, daň dědickou, darovací a z převodu nemovitosti, daň silniční, daň z přidané hodnoty (dále jen DPH), daně spotřební a ekologické daně.

Členění daní – přímé a nepřímé daně

Tyto daně lze dělit z několika hledisek. Jedním z nich je hledisko vztahu daně k poplatníkovi (tím je ten kdo ji platí) a plátci (ten kdo ji odvádí do rozpočtu), dle kterého se daně dělí na přímé a nepřímé.

  • Přímé daně jsou daně, u kterých není možné přenést daňovou povinnost na nikoho jiného a zpravidla ten, kdo daň odvádí, ji zároveň také hradí. Patří sem např. daň z nemovitosti či z příjmů právnických a fyzických osob (právě u fyzických osob toto pravidlo neplatí, jelikož daň za zaměstnance odvádí zaměstnavatel – ač ji neplatí).
  • Nepřímé daně jsou pak ty daně, u kterých může plátce daňovou povinnost převést na jiný subjekt. Často tak činí prostřednictvím ceny, kdy převádí povinnost na spotřebitele. Daň pak odvádí plátce, ale hradí ji poplatník (spotřebitel), aniž si to často uvědomuje. Např. když nakupujete potraviny, hradíte v rámci jejich ceny i daň z přidané hodnoty či u alkoholických nápojů navíc spotřební daň.

Nepřímé daně lze dále ještě dělit na univerzální (postihují veškerou spotřebu – např. daň z přidané hodnoty) či selektivní (postihují spotřebu jen určitých výrobků – spotřební daně).

Členění daní – sdílené a svěřené

Dále lze daně dělit podle toho, do jakých rozpočtů plynou. Plyne-li daň v celé výši do jednoho rozpočtu, jedná se o daň svěřenou (např. daň z nemovitosti je celá příjmem rozpočtu obcí). Je-li však daň rozdělena mezi různé rozpočty, jedná se o daň sdílenou (např. daně z příjmů plynou jak do státního rozpočtu, tak do rozpočtů obcí a krajů a dalších).

Členění daní – majetkové, důchodové a spotřební

Daně je možné rozdělovat i podle předmětu zdanění. Je-li předmětem příjem poplatníka, jedná se o daň důchodovou (např. daň z příjmů fyzických osob). Pokud se zdaňuje majetek poplatníka, jedná se o daň majetkovou (např. daň z nemovitosti). A je-li zdaněna spotřeba poplatníka, jedná se o daně spotřební.

Jak zvýšit příjmy státního rozpočtu

Při snaze zvyšovat příjem státního rozpočtu jsou velmi často zvyšovány právě daně. Stát dává zejména přednost zvýšení těch daní, u kterých není tak jednoduché spočítat přímý dopad na poplatníka, tedy nejčastěji spotřebních či DPH. U těchto daní není totiž zvýšení tak zjevné, jako např. u přímých daní, kde je daň přímo stanovená procentní sazbou z příjmu.

Např. koupíte-li si chléb, který bude o něco dražší než dříve, určitě tomu nebudete věnovat takovou pozornost, jako když dostanete o několik desítek či stovek korun nižší mzdu než minulý měsíc. Spotřební daně dokonce tvoří polovinu daňových příjmů veřejných rozpočtů, takže opravdu nejsou zanedbatelné.

Zákonná úprava daní

Chcete-li sehnat ucelenou sbírku daňových zákonů, lze doporučit publikace daňových zákonů, které vydávají různá nakladatelství. Ty obsahují jak zákony přímo týkající se jednotlivých daní (zákon o daních z příjmů, zákon o dani z nemovitosti, zákon o spotřebních daních apod.), ale i komentáře či daňový řád. Důležitým zákonem je také zákon o správě daní a poplatků, který upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na daně či poplatky za porušení rozpočtové kázně atd. Dalším zákonem, který nelze opomenout, je zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož účelem je snížení deficitu státního rozpočtu (ten zavedl ekologické daně).

Základní pojmy v daňové soustavě

V následujících odstavcích si představíme základní pojmy, se kterými se při čtení zákonů můžete setkat:

  • Subjekt daně = osoby, kterých se daň týká. Subjektem daně je poplatník, plátce a správce daně.
    • Poplatníkem je ten, kdo má povinnost daň platit (uhradit).
    • Plátce je ten, kdo má povinnost daň vypočítat a odvést do veřejných rozpočtů.
    • Správce je ten, kdo daně spravuje (finanční úřad, celní úřad).
  • Objekt daně (předmět) = hospodářská skutečnost, díky které vznikla poplatníkovi daňová povinnost. Může se jednat např. o příjem, nemovitost, či benzín.
  • Základ daně = matematické vyjádření předmětu daně, ze kterého se buď procentem nebo pevnou částkou počítá daň. Záleží na tom, jakým způsobem je základ daně vyjádřen, může být stanoven v měrných jednotkách (m2 např. u daně z nemovitosti) nebo pevnou částkou v Kč (daně z příjmů).
  • Sazba daně = podíl daně na daňovou jednotku. Sazby mohou být vyjádřeny v korunách za měrnou jednotku či v procentech z pevné částky (záleží na způsobu stanovení základu daně). U procentních sazeb může být jednotné procento pro jakkoliv vysoký základ daně nebo se procento může zvyšovat se zvyšováním základu daně (např. dříve v ČR v podobě pásem u daně z příjmů fyzických osob) či klesat se zvyšováním základu daně.
  • Rozpočtové určení daně = rozpočet, do kterého daň plyne (státní rozpočet, rozpočet samosprávných územních celků apod.)
  • Platební výměr = správcem daně vyměřená daň konkrétnímu poplatníkovi, kterou musí za dané období zaplatit.
  • Odčitatelné (nezdanitelné) položky = položky, které lze odečíst ze základu daně a tím výslednou daň snížit. Jedná se např. o dary u daně z příjmů fyzických osob.
  • Slevy na dani = položky, které snižují přímo vypočítanou daň. U daně z příjmů fyzických osob se jedná např. o slevy na dítě.
  • Osvobození od daně = skutečnost, které se daň netýká a která dani nepodléhá.
  • Zdaňovací období = období, za které se daň počítá a vyměřuje. Zpravidla jím je kalendářní měsíc či rok.
  • Splatnost daně = termín, do kterého musí být daň uhrazena.
  • Záloha na daň = částka, kterou musí pravidelně subjekt odvádět do rozpočtu před samotným vyměřením daně. Po jejím vyměření se pak zálohy započítají.


Sdílejte tento článek prostřednictvím sociálních sítí:

Diskuze a zkušenosti

Přidej komentář

Přidej komentář

Povinné položky